Christadelphian Biblický Korespondenční Kurs

[Resource Manager]

 

CHRISTADELPHIAN BIBLICKÝ KORESPONDENČNÍ KURS

 

Než začneme 

 

Zkoumání Bible je vzrušujícím dobrodružstvím. Tento kurs má v úmyslu ukázat cestu, jak studovat Bibli. Všech lekcí je 22 a všechny jsou zaměřeny na důležité body učení Bible. Jestliže chcete tímto kursem získat, musíte mít především vlastní Bibli. Jestliže nebudete číst Bibli, stránky tohoto kursu vám mnoho nepomohou. K vašemu studiu, je zapotřebí celé Bible, nejenom Nový zákon. Nový zákon je pouze část Bible a vy potřebujete celou Bibli. Starý a Nový zákon.

 

S každou lekcí kursu budeme číst dvě různá čtení z Bible. První nazveme „Týdenní čtení“ bude to 6 až 7 kapitol, které přečteme během týdne. Druhé čtení nazveme- „Čtení pro studium lekce.“ Bude to jedna nebo dvě vhodné kapitoly z Bible na čtení před prací na lekci samotné. Každý má své vlastní metody jak studovat, ale můžeme-li doporučit, nepokračujte v další lekci, když máte nejasnosti v lekci předešlé. Dobrý plán může být přečíst každou lekci třikrát! Prvně přečíst celou lekci celkem rychle, abychom se dozvěděli, o co vlastně jde. Potom začít číst znovu od začátku, část po části a sledovat v Bibli verše, které jsou uvedeny v lekci. Udělejte si poznámky o všech nejasnostech a věcech, se kterými nesouhlasíte (mnoho z nich se objasní samo v průběhu kursu).

 

Otázky pro vás.

 

Po každé části kursu, která má tři lekce, najdete stránku otázek. Pro člověka, který vám bude opravovat lekce, bude velikou pomocí, když na tyto otázky odpovíte a své odpovědi každý třetí týden odešlete. Při vašich odpovědích napište, co vy věříte, že je pravda. Neopisujte, co se píše v lekci, ale odpovězte svými slovy a upřímně od srdce. Když s něčím nesouhlasíte, prosím, napište nám to otevřeně. Jestliže z jakéhokoliv důvodu nepošlete odpovědi, prosím, pošlete alespoň zprávu, že máte stále zájem pokračovat v kurzu.

 

Dobře strávený čas.

 

Samozřejmě, že studium těchto lekcí zabere část vašeho času, řekněme asi 10 minut denně na čtení Bible a asi 1 hodinu týdně na prostudování lekce. Navíc ještě, každé tři týdny asi půl hodiny na zodpovězení otázek. Velmi brzo ale poznáte, že Bible je tak zajímavá Kniha, že s ní budete chtít strávit více a více času.

 

Čtení Bible.

 

Bible je plná zajímavostí a nejenom to, je to Slovo Boží. Proto ji bereme do rukou s modlitbou, žádajíce našeho Boha, aby nám dal porozumět svému učení.

 

V Bibli je jedna modlitba, kterou bychom měli mít v srdci.

 

„Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona Tvého.“ Žalm 119 verš 18.

 

A tak každodenním čtením Bible a snahou pochopit její smysl, budeme nejenom více a více přesvědčeni, že je to slovo Boží, ale budeme též cítit, že to SLOVO má na nás vliv - mění náš život a dělá nás lepšími.

This post has been promoted to an article

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 1

 

BIBLE JE NÁŠ PRŮVODCE.

 

Týdenní čtení –                       1 Mojžíšova kapitola   1-3:

            Lukáš, kapitola 1-3.

Čtení pro studium lekce –       Žalm 1, Žalm 19 a Žalm 119 verše 81-112.

 

Potřeba průvodce.

 

Když navštívíme místa, kde jsme nikdy předtím nebyli, potřebujeme průvodce. Může to být mapa, nebo někdo, kdo zná ta místa, ale každopádně potřebujeme pomoc. Stejně tak na naší cestě životem potřebujeme průvodce. Potřebujeme znát smysl života a jak máme žít den po dni. Bible tvrdí, že má odpovědi na tyto otázky.

 

Když uvažujeme o divech kolem nás, úžasná dokonalost s jakou jsou naše těla utvořena, jsme si jisti, že Velký Stvořitel musí existovat. Ale jak se o našem Stvořiteli můžeme dozvědět více a zjistit co od nás chce?

 

Odpověď je samozřejmě v Bibli. Bůh, který je stvořitelem všeho kolem nás, nám dal průvodce, kterého potřebujeme a jestliže chceme Bohu působit radost, musíme vzít tohoto průvodce a číst, studovat a přemýšlet o tom všem, co je pro nás napsáno, každý den.

 

Bible prohlašuje.

 

Bible prohlašuje, že je SLOVO BOŽI. Mnohokrát proroci Starého zákona začínají slovy: „Hospodin řekl“

 

Apoštol Pavel nám říká, že:.. „Veškeré Písmo pochází z Božího ducha“ (dechu).. (2Timoteovi, kapitola 3 verš 16).

 

Kdyby toto prohlášení nebylo pravdivé a Bible nebylo Slovo Boží, potom bychom ji mohli dát do knihovny a zapomenout na ni. Jakkoli krásné by bylo její učení, nemohlo by si na nás dělat nárok.

 

Protože, ale Bible je Pravda Boží, neodvážíme se ji ignorovat - jedině v případě, že chceme ignorovat Boha a izolovat se od Boží nabídky - života v Božím Království.

[Resource Manager]

Jak víme, že Bible je pravdivá?

 

Jaké máme důvody věřit, že Bible je pravdivá? Máme tolik důkazů, že je zde ani nemůžeme všechny vyjádřit, tedy jen několik.

 

Na prvním místě jsou to slova Pána Ježíše Krista. V jeho době byl napsán pouze Starý zákon a Ježíš věřil Starému Zákonu do posledního písmene. Kdykoliv něco řekl nebo udělal, vždy mohl podložit svoje slova a činy slovem ze Starého Zákona.

 

Kdýž za ním přišli saduceové a tvrdili, že vzkříšení není, Ježíš jim odpověděl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží“ (Matouš kapitola 22 verš 29).

 

Potom pokračoval a dokazoval jim podle Starého Zákona, že naděje na zmrtvýchvstání je částí Božího zjevení.

 

Pán Ježíš mluví o Abrahamovi, Izákovi, Jákobovi, Davidovi, Šalomounovi a dalších lidech o kterých čteme ve Starém Zákoně. Podle způsobu Ježíšovi řeči, jak o nich mluví víme, že věn tomu všemu co je o nich psáno ve Starém Zákoně.

 

Dále je zde skutečnost, že nikdo nikdy neprokázal, že je v Bibli nějaká chyba nebo omyl. Mnoho nepřátel Bible, včetně některých velice chytrých mužů se o to snažilo, leč-bezvýsledně. Pozastavíme-li se nad tím, musíme uznat, že je to obdivuhodné.

 

A zrovna tak, tady máme vyplnění proroctví. Bible mluví o věcech, které se stanou o staletí později. V Matouši kapitola 2 například čteme, že mudrci přišli k Herodovi s otázkou: „Kde je ten právě narozený král Židů?“ Herod se zeptal velekněží, a ti mu bez rozmýšlení dali odpověď. „V městě Betlémě v Judei“. Jak to oni mohli vědět? Protože staletí předtím to bylo prorokováno. Starý zákon prorok Micheáš kap. 5 verš 2.

 

Historické události popsané v Bibli, před dávnými lety, jsou prokázány znovu a znovu jako pravdivé i podle dnešních moderních výzkumů a nálezů.

 

A tak můžeme vyhledat další a další důkazy, ale nejlepší bude, když začneme číst Bibli sami. A tak postupně přijdeme na to, že jednotlivé části zapadají do sebe. A tak časem začneme chápat, jak nám vzniká dokonalý obraz, ukazující Boží plán s tímto světem a lidstvem.

[Resource Manager]

Co Bible obsahuje?

 

Bible není ve skutečnosti jedna Kniha, ale sbírka knih. 39 knih ve Starém Zákoně a 27 v Novém Zákoně, celkem 66 knih. Byly napsány mnoha pisateli v časovém údobí asi 1500 let a přesto celá Bible, všechny knihy dohromady dávají jeden kompletní celek, vysvětlující Boží plán a cíl s člověkem od samých počátků zaznamenaných v první knize Mojžíšově až do doby, kdy „Vlády nad světem se ujal náš Pán a jeho Mesiáš, a bude kralovat na věky věků.“ (Zjevení 11:15)

 

Starý Zákon.

 

Prvních pět knih Starého Zákona bylo napsáno Mojžíšem, který je v Bibli nazýván „služebník Boží“.

 

První kniha se nazývá Genesis, což znamená „Počátek“. Ta nám říká o vztahu Boha k prvním lidem na zemi. Dále následuje Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium Tyto čtyři knihy nám říkají, jak Bůh vyvedl Židy, které si zvolil za svůj vyvolený národ, z Egypta a dal jim kenaanskou zemi (Izrael). Dále máme v Bibli knihy popisující historii tohoto národa a Boží jednání s nimi.

 

Když přijdeme ke knize Žalmů, shledáme, že jde o poezii, která patří mezi nejlepší kdy napsanou. Nemáte rádi poezii? Poezie Bible je jiná. Mluví o pocitech, které máme někdy my všichni, ale neumíme je vyjádřit slovy. Například vezměte Žalm 8 verše 4 a 5:

 

„Vidím Tvá nebesa, dílo Tvých prstů, měsíc, hvězdy, jež jsi tam upevnil: Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?“ Neměli jste tentýž pocit někdy za noci, když jste hleděli ke hvězdám?

 

Dále máme knihy proroctví. Rozsáhlá proroctví Izajáše, Jeremiáše a Ezechiela, za nimiž následuje mnoho krátkých proroctví.

 

Nový Zákon.

 

Začíná čtyřmi samostatnými Kristovými životopisy, napsanými Matoušem, Markem, Lukášem a Janem. Každý z nich píše z jiného hlediska, svým vlastním způsobem.

 

Potom pokračují příhody, které nás seznamují s tím co se stalo po vzkříšení Ježíše Krista. O prvních sborech, které se formovali, se dovídáme ve „Skutcích Apoštolů“. Dále následují dopisy Apoštolů do různých sborů, které přinášeli povzbuzení a pomoc. Poslední kniha je kniha Zjevení. Zjevení, které dal Bůh svému synu Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkům, co se má stát.

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 2

 

BŮH TAK MILOVAL SVĚT.

 

Týdenní čtení -                       1 Mojžíšova kapitola 4 až 6.

           Lukáš kapitola 4 až 6.

Čtení pro studium -                 Izajáš kap. 53.

 

Co je špatného s tímto světem?

 

Něco je špatného se světem, ve kterém žijeme. S tím všichni souhlasíme. Kterýkoliv den otevřete noviny, a zcela určitě budete číst o vraždách, podvodech, rvačkách, hrozbách války. Už jsme si na tyto věci tak přivykli, že nás to nepřekvapuje. Ale když se nad tím pozastavíme, musíme si položit otázku „Proč?“ Když Bůh stvořil svět - udělal ho dokonale pro lidstvo k obývání. Jistě měl v úmyslu něco jiného, nežli svět plný problémů a nejistoty ve kterém žijeme dnes my.

 

Počátek problémů.

 

Na začátku, kdy Bůh stvořil prvního člověka, Adama, učil ho svým cestám. Dal mu také jednoduchý zákon a tak, jako otec očekává poslušnost od svých dětí, tak Bůh očekával poslušnost od Adama.

 

Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdybys z něho pojedl, propadneš smrti.“ (1Mojžíšova kapitola 2 verš 46-17).

 

Adam neuposlechl Božího příkazu a jeho neposlušnost, (překročení Božího zákona) vedlo k jeho smrtelnosti tak jak Bůh řekl. To též způsobilo, že další neposlušnost byla pro Adama snadnější, ale nejen to i všichni jeho potomci byli, poněvadž Adam zhřešil, náchylní k hříchu.

 

V listu Římanům kapitola 5 verš 12 čteme:

 

„Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt: a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.“

 

A tak víme, že Adam zhřešil a protože zhřešil - zemřel. Stejně tak my všichni hřešíme a umíráme. Když jste četli kapitolu v Izajáši, uvědomili jste si co je psáno ve verši 6?

 

„Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou.....“

 

Prorok Jeremiáš nám říká stejnou věc jinými slovy:

 

„Nejúskočnější ze všeho je srdce působící zkázu..“ (Jeremiáš 17:9).

 

Čteme-li tyto řádky v Bibli, v podvědomí víme, že jsou pravdivé, stejně jako to věděl apoštol Pavel, když řekl: „Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro.“ (Římanům kap. 7 verš 18). My všichni musíme souhlasit s Pavlem, každopádně nikdy nedokážeme být tak dobří a spravedliví, jak bychom chtěli být.

[Resource Manager]

Kde najdeme pomoc?

 

Než Adam zhřešil, žil s Bohem v přátelství. Potom ovšem bylo po přátelství. Adam byl hříšník a nemohl být déle přítelem svého Stvořitele. Adam pravděpodobně netušil kolik problémů nastane a co způsobil. Tisíce let, po něm každý jeho potomek, (včetně Tebe a mě) následoval jeho cestu a hřešil (každý, kromě Pána Ježíše, samozřejmě). A protože jsme všichni hříšníci, jsme i my odříznuti od Boha. Jaká beznadějná situace!! Člověk nemůže nic udělat pro svou záchranu. Ale Boží láska a lítost, neopustila člověka, aby zemřel ve svých hříších. Bůh dává možnost usmíření. Bůh otevřel cestu, abychom se s Ním mohli usmířit, cestu, která dává život.

V evangelium podle Jana kapitola 3 verš 16 čteme:

 

„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“

 

Je vždy jednodušší udělat něco, máme-li předlohu nebo vzor. Dítě se učí tím, že napodobuje své rodiče. A tak i my se můžeme naučit být lepší, vezmeme-li si za vzor - Pána Ježíše Krista a dozvíme se vše, o jeho osobě z Písma Svatého. Potom se můžeme snažit být jako on. Když se díváme na Pána Ježíše, vidíme jaké nás Bůh chce mít.

 

Pán Ježíš a jeho ukřižování.

 

Ježíš nikdy nezhřešil. Vždy dělal vše tak, aby se Bůh z něho radoval. A přece ho ukřižovali!

 

Bůh ho nezachránil z této strašné smrti. Verše, které jsme napsali pro studium z proroka Izajáše, nám říkají: „On byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost...Jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech....“

 

Bible nás učí, že skrze smrt Ježíšovu na dřevě, skrze poslušnost svému Otci, neboť se podrobil Boží vůli, my můžeme mít odpuštění a naději života věčného. Zde je něco velice nádherného - láska Boží v tom, že dal svého jediného Syna a láska Synova k Otci, poslušný až na smrt. Věříme-li v Ježíše, můžeme získat život věčný! Toto je naděje, a my se k tomu vrátíme znovu později, neboť je to v srdci každého věřícího.

[Resource Manager]

Víra v něho.

 

Jan kapitola 3 a verš 16 nám říká:

 

„Aby žádný, kdo v Něho věří (Pána Ježíše), nezahynul, ale měl život věčný.“

 

Znamená to, že my pouze řekneme - Já věřím v Ježíše Krista a jsme zachráněni z hříchů a smrti?

 

Ano, na poprvé to tak vypadá, ale zamysleme se. Jestliže skutečně něčemu věříme, jednáme podle toho. Jistě! Máme-li nemocné dítě a věříme, že lékař ho zachrání, neřekneme pouze: Já věřím, lékaři! A necháme dítě trpět. Samozřejmě že ne. My si pošleme pro lékaře a nebo běžíme k němu a uděláme přesně tak, jak on řekne. A tedy je to přesně tak i s vírou v Ježíše. Jestli tedy opravdu v Něho věříme, musíme znát, co on chce od nás a udělat to, jak nejlépe můžeme!

 

A jenom jestli to uděláme, potom máme naději s těmi všemi kdo nezahynou, ale budou mít život věčný.

 

Shrnutí.

 

1) Protože Adam, otec rodu lidského zhřešil, Bůh ho učinil smrtelným. 

2) My jsme jako on, i my hřešíme a proto zemřeme.

3) Bůh nám odpustí naše hříchy a dá nám věčný život, jestliže věříme v jeho Syna, Pána Ježíše.

4) Jestliže skutečně věříme v Ježíše, potom chceme dělat to, co on nám říká.

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 3

 

NÁVRAT PÁNA JEŽÍŠE NA ZEM.

 

Týdenní čtení -                        1 Mojžíšova, kapitola 7- 9:

                                                Lukáš kapitola 7-10.

 

Čtení pro studium lekce -        Skutky, kapitola 1

                                                2 Tesalonickým, kapitola 1.

 

Před dvěma tisíci lety.

 

Pán Ježíš byl ukřižován. Jeho přívrženci byli zmatení a zklamaní. Doufali v Něho, byl všechna jejich naděje a On teď ležel mrtvý v hrobě.

 

Ale třetího dne byl vzkříšen. Jistě si museli vzpomenout na slova, která řekl před svou smrtí.

 

„...Pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat, budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost...“ (Jan kapitola 16 verš 20).

 

Jaká radost to pro ně musela být znovu uvidět svého milovaného Pána a učitele!

 

Jan nám líčí tuto událost „..Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána..“ (Jan 20:20). Můžeme si jen těžko představit, jak se oni radovali.

 

Když Ježíš odešel do nebe.

 

Přečtete si nyní znovu prvních osm veršů - Skutky kapitola 1.

 

Představte si, jak museli být apoštolové štastni, během těchto 40 dnů, kdy Ježíš byl s nimi a učil je!

 

Představte si je stojící na zeleném vrchu hory Olivové, a Pán Ježíš uprostřed nich. A najednou, byl vzat vzhůru, od nich do nebe. A oni se dívali za ním, jak opouští je a zemi, až Ho oblak zastřel. Znovu byl Ježíš vzat od nich. Ale tentokráte nebyli zmateni a zklamáni.

 

Naopak Lukáš nám líčí:

 

„...když jim žehnal vzdálil se od nich a byl nesen do nebe. Oni před ním padli na kolena, potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma...“ (Lukáš 24:51-52).

[Resource Manager]

Tajemství jejich radosti.

 

Proč, se po druhém rozloučení apoštolové radovali? Předně pro slib, který jim Ježíš dal.

 

„Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Matouš 28:20).

 

Ano, oni věděli, že cokoliv se stane, Ježíš bude dohlížet na ně z nebe.

 

Ale to nebylo vše, proč byli štastní! Když sledovali, jak Ježíš odchází do nebe, dva andělé přišli se zprávou. Tito andělé jim řekli:

 

„Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet“ (Skutky 1:11). Toto je velice důležitý krátký verš, stojí za to uložit si ho do srdce!

 

A tak apoštolové se vrátili do Jeruzaléma, aby byli poslušní rozkazů svého Pána, neboť bezpečně věděli, že se Pán Ježíš osobně vrátí zpět na zem. A to je naplnilo radostnou nadějí a proto byli štastni!!

 

Slova Pána Ježíše.

 

Toto se stalo asi před dvěma tisíci lety. A Pán Ježíš stále ještě nepřišel zpět.

 

Ale On přijde! On to osobně slíbil! V Lukáši kapitola 21 a verš 27. Zde mluví o sobě - Synu člověka, který přichází v oblaku s mocí a velikou slávou. (všimli jste si, že odcházel v oblaku? A že andělé řekli, že přijde právě tak, jak ho viděli odcházet do nebe?)

 

Mnoho podobenství mluví o druhém příchodu. Na příklad podobenství v Matouši kapitola 25 verš 1-13.

 

Zde se píše o ženichu a přesto, že se zde líčí orientální svatba, nemáme problém tomu rozumět. Ženich samozřejmě je Kristus a příběh nás varuje, že mnozí, při příchodu Krista, nebudou připraveni.

 

Všimni si verše 13 – „Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, ve kterou SYN člověka příjde.“ Jeho příchod je zaručený.

 

V posledním poselství, které máme ve Knize Zjevení, Pán Ježíš říká:

 

„..Hle, přijdu brzo....“ Zjevení 22:7.

[Resource Manager]

Svědek Petr

 

Několik dnů po tom, co Pán Ježíš odešel do nebe, najdeme Petra v chrámě v Jeruzalémě, jak směle mluví k Židům zodpovědným za ukřižování Krista.

 

Přečteme si co pravil: Skutky 3:19-20:

 

„.... proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše Mesiáše, kterého vám určil...“

 

Petr též mluvil o druhém příchodu Krista v dopise, který psal později věřícím. A Petr též varuje před posměvači, proto jasně řekl - 2 Petr 3:4:

 

„...a budou se posmívat. Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“

 

Možná, že i vy jste slyšeli mluvit lidi podobně. O, říkají, už tak dlouho se říká, že Ježíš přijde, ale ještě nepřišel. A někdy dodají. On nepřijde nikdy. Ale Bůh slíbil, že Ho pošle a my víme, že Bůh dodrží své sliby. Petr říká verš 9 a 10.

 

„Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání......Ale Den Páně přijde jako přichází zloděj v noci....“.

[Resource Manager]

Svědek Pavel.

 

Ježíš se zjevil osobně apoštolu Pavlovi a poslal ho, aby učil mnohé. Pavel potvrzuje, že evangelium, které káže je Evangelium od Pána Ježíše Krista. A Pavel učí o druhém příchodu Pána.

 

Skutky kapitola 17 verš 31.

 

„Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil...“.

 

Pavel napsal dva dopisy věřícím v Tesalonice. Tyto dopisy najdete v Bibli, obsahují osm krátkých kapitol a v nich - jak překvapující - v každé kapitole Pavel se zmiňuje o příchodu Ježíšově!

 

V 1 Tesalonickým kapitola 4 verš 16 - mluví Pavel o vzkříšení zesnulých až Pán Ježíš přijde na zem.

 

„...Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve: potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.“

 

V 2 Tesalonickým kapitola 1 verše 7-8 Pavel popisuje, Syna člověka- Pána Ježíše, soudce: „...aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha a na těch, kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše....“

 

Zde mluví Pavel o Pánu Ježíši, který přijde, aby potrestal mnohé, ale čteme-li dále, dovídáme se, že Pavel mluví též o těch, kdo uvěřili a těm příchod Pána přinese radost.

 

„....až v onen den přijde, aby byl oslaven svým lidem a veleben těmi, kdo uvěřili..“

 

Jestliže jsme moudří, tak jako ty rozumné družičky v podobenství o Království nebezkém, potom i my budeme studovat Jeho Slova a připravovat se už nyní na Jeho příchod. Pán Ježíš řekl: „Hle, přijdu brzo!“ (Zjevení 22:29)

 

Apoštol Pána Ježíše,  Jan odpověděl: „Amen, přijď, Pane Ježíši!“

 

Budeme jako tento apoštol? Bude to modlitba našeho srdce?

 

Shrnutí.

 

1) Pán Ježíš se vrátí na zem.

2) Tímto můžeme být jisti, neboť to řekl a slíbil osobně.

3) I apoštolové to řekli, Petr a Pavel a též Jan to řekl.

4) Jestliže jsme moudří, připravíme se nyní na jeho příchod.

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs

 

Otázky Listu číslo 1

 

Otázky k lekci 1 až 3.

 

 

Qtázky k  lekci číslo 1. 

 

1) Proč je Bible odlišná od kterékoliv jiné knihy nebo knih.

 

2) Napište jeden důvod, proč věříte Bibli.

 

3) Co napsal apoštol Pavel o Písmu Svatém ve svém druhém dopise, Timoteovi?

 

4) Vypište tyto verše. (2 Timoteovi 3:15 -17)

 

 

Otázky k lekci číslo 2. 

 

1) Adam neposlechl Boha. Jak byl potrestán?

 

2) Proč musí všichni lidé zemřít? Znáte verše z Bible, které potvrzují vaši odpověď?

 

3) Co udělal Bůh, aby dál hříšným lidem naději na věčný život, a co od nás Bůh požaduje?

 

 

Otázky k lekci číslo 3. 

 

1) Jakou dobrou zprávu pověděli andělé apoštolům, když hleděli upřeně k nebi za Pánem Ježíšem, který odcházel? 

 

2) Můžete napsat další dva verše z Bible, které potvrzují, že Pán Ježíš přijde zpět na zem?

 

3) Jak můžeme být připraveni my, na příchod Pána Ježíše?

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 4

 

Přijď Království Tvé.

 

Týdenní čtení -                              1 Mojžíšova kapitola 12 až 14.

            Lukáš, kapitola 11 až 14.

 

Čtení pro studium lekce -        1 Paralipomenon kapitola 2

 

„Přijď Tvé Království. Staň se Tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi“

 

Kolikrát jste říkali tato slova nebo je slyšeli říkat jiné? Je to výňatek z modlitby, kterou Ježíš učil své následovníky. Můžete ji číst v Lukáši kapitola 11 a verše 2-4. Známe tato slova velmi dobře - ale známe též jejich význam?

 

Podívejme se na tyto verše znovu. Je to modlitba, přání, aby přišlo Boží království na tuto zemi, aby vůle Boží byla respektována a plněna na zemi, jako je vždy plněna v nebi. A tak jasně vidíme, že Království za které se modlíme, aby přišlo, bude zde na této zemi. A až Boží království přijde, potom lidstvo bude plnit Boží vůli.

 

Království Boží bylo kdysi na této zemi!

 

Zdalipak víte, že před tisíciletími Království Boží existovalo na zemi? Najdeme si 1 Paralipomenon kapitola 29 a čteme verš 1 a potom verše 10-13, specielně verš 11, který nám říká:

 

„Hospodine, Tvé je království, Ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava...“

 

Království o kterém se mluví, jak poznáte, když přečtete celou kapitolu, je Izraelské království. Přečtěte si nyní verš 23 „...I dosedl Šalomoun na Hospodinův trůn jako král místo svého otce Davida“

 

Trůn na kterém David vládl a na který dosedl jeho syn Šalomoun po něm, byl v Jeruzalémě, hlavním městě Izraele. Království, kterému vládli, bylo Izraelské království.

 

Proč bylo Izraelské království nazýváno Božím královstvím a proč trůn byl nazýván trůnem Hospodinovým? Protože sám Bůh dal Izraelcům toto Království. Bůh sám vyvolil Jeruzalém za sídelní město (1 Královská kapitola 11 verš 13) Bůh dal nařízení, podle kterých se má v Království Božím vládnout (najdete je v Bibli ve třech posledních knihách Mojžíšových - Leviticus, Numeri a Deuteronomium) a král, který vládl, vládl pro Hospodina Boha Izraele.

 

Konec Božího království.

 

Přešla staletí, králové se měnili na trůně v Jeruzalémě. Někteří králové byli dobří, vládli a respektovali Hospodina, někteří ovšem vládli podle své vůle a špatně. Nakonec přišel den, kdy se Izraelský národ tak odklonil od Božích cest a král, který vládl v Jeruzalémě byl tak špatný, že Bůh řekl, že učiní tomuto království konec.

 

Čteme Ezechiel kapitola 21 verše 30-32. Specielně verš 32, který nám říká:

 

„..Sutiny, sutiny, sutiny ze všeho nadělám jaké nikdy nebyly, dokud nepřijde ten, jemuž přísluší soud: Já jsem ho jím pověřil...“.

[Resource Manager]

Ten, který má pověření.

 

Jak vidíme z veršů v Ezechielovi, že je slíbený Ten, který přijde, Ten, kterému podle práva přísluší trůn Božího království - On je určeným dědicem a Bůh mu tento trůn dá.

 

Ode dne, kdy poslední Izraelský král byl odstraněn z trůnu až do dnešního dne nebyl žádný král izraelského původu, který by vládl v Jeruzalémě.

 

Ale nahlédněme v Bibli do Lukáše kapitola 1 verše 31- 33 a čteme slova proroctví, která promluvil anděl Boží k Marii matce Ježíšově. Ohlašoval že: „...Ten bude veliký a bude nazýván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida...“.

 

Kdo tedy má nárok na trůn v Království Božím, které bude na zemi? Samozřejmě, Ježíš, Syn Boží. On má toto právo i po matce, protože Marie byla z rodu krále Davida. Sám Pán Ježíš, když byl před Pontským Pilátem, vznesl nárok, že je král. Když se ho Pilát otázal: „...Jsi tedy přece král?..“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král.“ A toto je způsob, jak Židé říkají: „Ano, jsem.“ (Jan kap. 18 verš 37).

 

Na dřevě, na kterém Kristus byl ukřižován, byl nápis: „To je Ježíš, král Židů.“ (Matouš 27:37) Jeho nepřátelé se mu posmívali - klaněli se mu a dávali mu titul krále, ale byla to pravda, ano On byl skutečně král.

 

Evangelium, které Ježíš učil, byla radostná zvěst o Královstvím Božím (evangelium - radostná zvěst).

 

V Lukáši, kapitola 8 verš 1 čteme: „...Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království“.

 

Nyní tedy víme, proč Ježíš přijde zpět. Přijde, aby ustavil Boží království na zemi!

 

Království a my.

 

Potom si snad řeknete: Proč tedy v modlitbě říkáme „Přijď Království Tvé...“ když je to Království Izraelské, co to má společného s námi?

 

To se dozvíte v průběhu studia, že Království ve kterém Ježíš bude vládnout, bude mnohem větší než-li první Boží království a rozšíří se na celý svět a přinese mír všem lidem na zemi.

 

A proto se modlíme: „Přijď Království Tvé“ a modleme se též, aby, když Ježíš přijde, aby nám mohl říci:

 

„Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.“ Matouš 25:34 (je to Boží plán od samého počátku).

 

Vidíte, jak jedna část Bible pomáhá objasnit další části.

 

Až dosud jsme se dozvěděli: 

 

1) Boží království kdysi existovalo v Izraeli.

2) Bůh toto království zrušil, ale slíbil, že ho obnoví a dá právoplatnému dědici.

3) Dále se dovídáme, že dědicem je Ježíš, bude mu dán Davidův trůn v Jeruzalémě a bude vládnout Izraelitům savždy.

4) A že všechni věrní se budou podílet na požehnání tohoto Božího království, které bude nastoleno na zemi.

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 5

 

KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ - MÍR NA ZEMI.

 

Týdenní čtení –                       1 Mojžíšova kapitola   15-17

            Lukáš kapitola 15-18

 

Čtení pro studium lekce -        Žalm 72, Izajáš kapitola 35.

 

Mír na zemi - kdy?

 

Když se Ježíš narodil, andělé radostně zpívali. Slova této písně jsou zapsaná v Lukáši kapitola 2 verš 14.

 

„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení.“

 

A přece od toho dne až do dnešních dnů, nikdy ve světě nebyl opravdový, trvalý mír. A nikdy nebude, dokud se Pán Ježíš nevrátí do Izraele, aby obnovil Království Boží. Starý zákon nám říká mnoho o tomto Království a vykresluje nám obrazy času míru a prospěchu, které tato doba přinese.

 

Velikost Království.

 

Přečteme si znovu Žalm 72. V tomto Žalmu je nám zpodobněn čas, kdy bude na této zemi ustanoveno Království Boží. Povšimněte si co říká verš 8. „..A panovat bude od moře až k moři, od Řeky do dálav země...“

 

Říká nám, že Království obnovené Ježíšem v Izraeli, bude rozšířeno do celého světa. V Žalmu 2 verš 8 najdeme stejnou věc, když Bůh mluví k Ježíši a říká: „Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.“

 

Podívejme se na další verš ve Starém Zákoně. Zachariáš kapitola 14 a verš 9. „Hospodin bude Králem nad celou zemí: V onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.“

[Resource Manager]

Vláda Pána Ježíše Krista.

 

Pán Ježíš Kristus bude vládnout z Jeruzaléma, svého hlavního města, které je městem velikého Krále (Matouš 5:35) Jeho zákony se rozšíří do celého světa, jak čteme v Izajáši kapitola 2 a verše 1 až 4, věnujte zvláštní pozornost verši 3 „...Ze Sijonu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma..“

 

Ideální Království.

 

Řekněme, že se někdo zeptá, v jakých podmínkách chcete žít, v ideálním světě.

 

Jedna z prvních věcí, kterou si budete přát bude jistota a mír, abychom se nemuseli více bát a mohli v klidu užívat ovoce své práce. Pravděpodobně, obraz ve vašich myšlenkách bude vypadat podobně, jak nám ho předkládá prorok Micheáš kapitola 4 verše 3-4.

 

„....On bude soudit mnohé národy, ztrestá mocné pronárody, i ty nejvzdálenější. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. Každý bude bydlit pod svou vinnou révou, pod svým fikovníkem a nikdo ho nevyděsí. Tak promluvila ústa Hospodina zástupů...“

 

Ale než může být dosaženo míru, lidstvo musí usilovně jít Božími cestami. Tak dlouho, pokud bude lidstvo pokračovat svými vlastními cestami, tak dlouho budou problémy. A tak jeden z prvních úkolů Pána Ježíše Krista, bude učit všechny národy Božím cestám.

 

Vy ale můžete říci, ne všichni budou poslušní! To je pravda, všichni, kdo neuposlechnou, budou  potrestáni jak čteme v Izajáši kapitola 11, verš 4: „Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka.“

 

Proto pamatuj, když Ježíš přijde zpět, bude mít všechnu moc! Pod vládou Pána Ježíše, se všichni lidé budou učit dělat Bohu radost, jak nám říká Izajáš kapitola 26, verš 9: „...Když vykonáváš své soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlivosti.“

 

V Izajáši kapitola 32, verš 17 čteme: „Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky.“

[Resource Manager]

Blahobyt pro všechny.

 

S těmito ideálními podmínkami, se dostaví blahobyt v každém směru. Uvědomili jste si, co praví verš 16 Žalmu 72?

 

„Země bude oplývat obilím, jež se bude vlnit i po vrcholech hor, jeho klasy budou jako libanonské cedry.“ Vrcholky hor jsou většinou holé. Když budou tedy i hory oplývat obilím, jaká bude asi úroda v údolích?

 

Jak čteme v Žalmu 67 verš 7: „Země vydala své plody, Bůh nám žehná, Bůh náš.“ Dokonce i pouště se budou zelenat v těch dnech. Přečtěte si překrásné verše v Izajáši kapitola 35, které nám říkají jak: „Poušt i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím. Bujně rozkvete, radostně bude jásat a plesat“ (Verš 1-2).

 

Ozdravení mysli i těla.

 

S tímto blahobytem přijde také požehnání ve formě zdraví a síly. Když Ježíš žil na zemi, před téměř dvěma tisíci lety, uzdravil mnoho nemocných. Pomocí sily, kterou mu dal Bůh. V Božím království bude tato Boží síla znovu působit. Čteme o tom v Izajáši kapitola 35 a verš 5-6: „Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat.“

 

Můžeme si představit, že lidé budou žít déle než dnes. Izajáš kapitola 65 a verš 20:.. „Nikdy víc už nebude dítě, které zemře v několika dnech, ani stařec, který by se nedožil plnosti věku, protože bude mladíkem, kdo zemře ve stu letech..“ Prorok Zacharjáš nám říká, že tomu tak bude. V kapitole 8 verš 4 a 5: „Toto praví Hospodin zástupů“ Opět budou sedat na nádvořích Jeruzaléma starci a stařeny, každý s holí v ruce pro vysoké stáří. Náměstí toho města budou plná chlapců a děvčat: ti si budou hrát na jeho náměstí.“ Tyto verše mluví o Jeruzalému, ale jak jsme viděli, požehnání Božího království bude na celém světě.

 

Prokázané slovo Boží.

 

Možná, že si myslíte: „Toto všechno zní velice pěkně, ale je to příliš krásné, aby to byla pravda.“ Když sliby, o kterých jsme četli budou závislé na lidech, potom bychom tomu zcela určitě nevěřili. I nejlepší z mužů často nejsou schopni splnit co slíbili, skrze lidskou slabost. Ale tyto sliby jsou Boží, a proto jim můžeme věřit. Izajáš kapitola 55 verš 6-11. Specielně verš 11: „Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.“

 

A tak se můžeme dívat s radostí do časů, kdy bude:

 

„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi“ (Lukáš 2:14).

 

Shrnutí. 

 

1) Až se Ježíš vrátí na zemi, bude kralovat celému světu.

2) Jeho hlavním městem bude Jeruzalém.

3) Všude ve světě bude mír a blahobyt, lidé budou zdraví a štastní.

4) V jeho celosvětovém Království se budou všichni učit být poslušní Božím přikázáním.

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 6

 

JAK DĚTI IZRAELE ZAPADAJ Í DO BOŽÍHO PLÁNU -1.

 

Týdenní čtení –                        1 Mojžíšova kniha kapitola 18 až 20;

                                                 Lukáš kapitola 19 až 21.

 

Čtení pro studium lekce -         1 Mojžíšova kapitola 37:

                                                 Izajáš, kapitola 43.

 

Začátek příběhu.

 

Začátek příběhu, dá se říci, začíná s věrným mužem jménem Abram, později Bůh mění jeho jméno na Abraham (1 Mojž. 17:5). Měl syna v pozdním věku jménem Izáka a Izák měl potom syna jménem Jákoba, který byl později nazvaný Izrael. Jákob měl dvanáct synů a tito byli otcové dvanácti kmenů Izraele.

 

Jeden z těchto synů se jmenoval Josef a příběh jeho života, který je zaznamenaný v Bibli, je jeden z těch příběhů, z kterého nikdy nejsme unaveni při čtení. Ale je to více než jen pouhý příběh, který rádi čteme. Tento příběh nám ukazuje důležité události z historie lidí z Bible - Izraelitů. Též nám ukazuje nádherný příklad Boží péče a vlády nad jeho lidmi.

 

Všichni pamatujeme události, které se staly, když žárliví Josefovi bratři prodali svého bratra jako otroka, a jak po mnoha utrpeních, se Josef stal správcem Egypta. A potom, v době hladu, jeho otec a bratři přichází dolů do Egypta, poněvadž - díky Josefovi, a samozřejmě díky Bohu - bylo v Egyptě obilí.

 

Po nějakou dobu Židé (původně nazvaní Izraelité nebo též děti Izraele) byli v Egyptě spokojeni. Ale když Josef zemřel a Židů v Egyptě přibývalo více a více, začali Egyptané Izraelce surově zotročovat.

 

Svoboda pro otroky.

 

Snad tedy znáte příběh jak Bůh vyvedl tento zotročený Jákobův rod z Egypta, pod vedením muže jménem Mojžíš. Tento muž byl povolaný k záchraně Izraele, a vyvedl je z Egypta přes neúrodnou a vyprahlou poušt až k hranicím země Izraelské. Na této dlouhé a nebezpečné cestě, byli Izraelci pod Hospodinovou ochranou. Bůh je sytil a pečoval o ně. Tak jak čteme Nehemjáš kapitola 9 a verš 20 a 21: „...Dával jsi svého dobrého ducha, aby je poučoval. Neodmítal jsi jim od úst svou manu a dával jsi jim vodu, když žíznili. Po čtyřicet let ses o ně na poušti staral, nic jim nescházelo, pláště jim nezvetšely a nohy jim neotekly.....“.

 

Bůh zahnal zlé pohanské kmeny, které žily na území izraelském, a dal toto území Židům. Bůh vydal Zákon a ustanovil soudce, aby vládli Izraelcům. Přikázal jim poslušnost, varuje před porušením smlouvy. Bůh jim řekl: „Hospodin si tě ustanoví za svatý lid, jak ti přísahal, když budeš na příkazy Hospodina svého Boha, dbát a chodit po jeho cestách....“

 

V Páté knize Mojžíšově, kapitola 28 se dočteme o požehnáních, která spočinou na Izraeli, bude-li poslouchat, ale též prokletí, jestliže bude neposlušný a opustí Hospodina, svého Boha

[Resource Manager]

Židé si vyžádají krále.

 

Uplynulo téměř čtyři sta let. Během těchto let, Bůh ustanovil soudce, aby vládli dvanácti kmenům Izraele. (Potomci Jákobovi byli rozděleni do dvanácti kmenů izraelské pospolitosti,) Ale Židé začali být nespokojení a požadovali dosazení krále, jak tomu bylo u okolních národů. Když žádali o krále, odmítli vlastně uznát, že Bůh je jejich Král. Když Samuel, jejich soudce, přednesl Hospodinu jejich žádost - krále, aby je soudil - Bůh řekl:

 

„Vždyť nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval“ (1 Sam. 8:7.)

 

Bůh ale vyhověl jejich žádosti, a dal jim krále, po kterém toužili.

 

Rozdělené Království.

 

Špatný král Saul byl vystřídán velikým králem Davidem, o kterém se dovíme více v dalších lekcích. David zemřel po čtyřiceti letech vlády a jeho syn Šalomoun dosedl na Boží trůn po něm.

 

Šalomoun byl velmi bohatý, daně za jeho panování byly vysoké. Lidé byli nespokojení a když zemřel, požadovali po jeho synu Rechabeámovi aby snížil daně. Budeme číst v 1 Knize Královské kapitola 12, jak Rechabeám poslechl rady svých mladých přátel, místo aby poslechl rady moudrých starců, kteří byli rádci jeho otce Šalomouna. Když lidé přišli ke králi Rechabeánovi a ptali se jestli vyhoví jejich požadavku, on jim odpověděl velice nemoudře. Přečteme si o tom v 1 Knize Královské kapitola 12, verše 13 -14. Král lidu odpověděl tvrdě: „Můj otec vás obtížil jhem, já k vašemu jhu ještě přidám. Můj otec vás trestal biči, já vás však budu trestat důtkami.“

 

Není divu, že lidé reptali proti takovému králi. Království se rozdělilo. Deset kmenů Izraele se odtrhlo a vytvořili Království pod vedení muže jménem Jarobeám. Pouze Juda, kmen do kterého Rechabeám patřil a malý kmen Benjamínovců, zůstali věrni králi Rechabeámovi.

 

Od tohoto času máme v Bibli vedle sebe jdoucí, dvě historie. Historii deseti kmenů nazývaných „Izrael“ nebo Severní království (protože žili v severní části země), a historii dvou kmenů, které nazýváme „Juda“ nebo též Jižní království.

 

Pokračující neposlušnost Židů.

 

V První a Druhé Knize Královské čteme smutnou historii o tom, jak lidé soustavně zapomínali na svého Boha a opustili Boží cesty.

 

Nakonec to došlo tak daleko, že Bůh řekl, že potrestá lidi tak, jak slíbil. Nedbali Jeho varování, že budou odvlečeni do zajetí jako otroci. To se dovídáme z 2 Paralipomenon kapitola 36 verše 15 a 16. Zde čteme jak Bůh dělal vše, aby přivedl svůj lid zpět na svou cestu.

 

„...Hospodin, Bůh jejich otců, jim nepřestával posílat své posly, protože měl soucit se svým lidem i se svým příbytkem. Oni však Boží posly zesměšňovali, pohrdali jeho slovy a jeho proroky prohlašovali za podvodníky, takže Hospodinovo rozhořčení dolehlo na jeho lid a nebylo, kdo by uzdravil.“

[Resource Manager]

Nakonec přichází trest.

 

Izrael, Severní království, šel do zajetí první. Asyrský král přišel a odvedl lid do Asýrie a jako národ nikdy nepřišli zpět do své země. Můžete o tom číst ve 2 Knize Královské kapitola 17 verš 6-18 a verš 23 kde čteme:

 

„...Proto Hospodin odvrhl Izraele od své tváře, jak předvídal skrze všechny své služebníky proroky. Vystěhoval Izraele z jeho země do Asýrie, jak je tomu dodnes.“

 

Později Judské království padlo do zajetí králi Babylonu. Ale jejich pozice nebyla tak beznadějná, jako Izraelců. Bůh slíbil, že po 70 letech půjdou zpět do své vlastní země, a chrám, který byl zničen Nebúkadnesarem králem Babylonským, bude postaven znovu.

 

Znovu zpět ve své vlastní zemi.

 

Někteří Židé dosáhli v Babylonu blahobytu a bohatství, že nechtěli jít zpět do své země. Ale věřící a věrní muži vedení a povolanými Bohem, byli připraveni podniknout obtížnou cestu a začít znovu budovat chrám a začít nový život ve vlasti.

 

Setkali se s mnoha překážkami, ale Bůh poslal proroky, aby je podpořili a vedli. Poslední tři Knihy Starého Zákona - Ageus, Zacharjáš, Malachiáš - jsou písma těchto proroků.

 

Skrze proroka Micheáše (Micheáš kapitola 3 verš 6) Bůh pravil o době kdy: „Nad těmi proroky zajde slunce...“, a tak od doby Malachiáše dál až po příchod Jana Křtitele, o kterém čteme v Novém Zákoně, nebylo zde žádné nové Boží poselství, mimo toho, co už bylo napsáno.

 

Ale Židé byli a pořád jsou Boží lid, a v naší příští lekci budeme sledovat jejich historii až do dnešních dnů.

 

Shrnutí.

 

1) Před tisíciletími Bůh vyvolil děti Izraele, aby byly Jeho vlastním národem a poslouchali Ho.

2) Přivedl je do Izraelské země a později jim dal krále.

3) Došlo k rozdělení na dvě samostatná království, jedno se nazývalo Izrael a druhé království se nazývalo Juda.

4) Obě království - Izrael i Juda se dostali do zajetí cizích národů.

5) Po 70ti letech vyhnanství kmeny Judský a Benjamínský, přišly zpět do své země - a jak uvidíme v příští lekci - ještě tam byly v době narození Ježíše Krista.

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs

 

Otázky Listu Číslo 2

 

Tyto otázky jsou k lekci číslo 4 až 6

 

 

Otázky k lekci číslo 4.

 

1) Ve které zemi, už Boží Království jedenkrát existovalo?

 

2) Proč se toto Království nazývalo „Království Boží“?

 

3) Toto Království bylo zničeno Bohem. Kdy bude obnovené? A kdo Království Boží obnoví?

 

4) Můžete napsat verše z Bible, které potvrdí vaše odpovědi?

 

 

Otázky k lekci číslo 5.

 

1) Kam až se Království Boží rozšíří? Jak bude veliké?

 

2) Které bude hlavní město Království? Znáte verš v Bibli Svaté, který to potvrdí?

 

3) Jaký bude svět, až bude ustaveno Království Boží?

 

 

Otázky k lekci číslo 6.

 

1) Napište jména tří velikých mužů v prvotní historii Izraele.

 

2) Co bylo slíbeno Abramu, když ho Hospodin povolal, aby odešel ze svého rodiště? (1 Mojžíšova 12:1-3).

 

3) Co se stalo za vlády Rechabeama, Syna Šalomounova?

 

5) Jak, byli Židé potrestáni za svou neustálou neposlušnost k Bohu?

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 7

 

JAK DĚTI IZRAELE ZAPADAJÍ DO BOŽÍHO PLÁNU-2

 

Týdenní čtení -                        1 Mojžíšova kniha kapitola 21-23;

            Lukáš, kapitola 22-24.

 

Čteni pro studium lekce -        5 Mojžíšova kniha, kapitola 28:

           Zacharjáš kapitola 8.

 

Doba mezi Starým a Novým zákonem.

 

Po 70 letech zajetí přichází Židé z Babylonu zpět do země izraelské. Odvahu jim dodávali proroci a všichni dohromady vybudovali Hospodinův chrám v Jeruzalémě. Poslední tři knihy Starého zákona - Ageus, Zacharjáš a Malachiáš - byli napsány během této doby.

 

Potom nastalo dlouhé údobí 400 let - během kterého Židé neměli přímé poselství od Boha. Prorok Amos toto předpověděl. V knize Amos, kapitola 8, verš 11 čteme:

 

„Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízen po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových...“

 

Toto období 400 let nastalo mezi poslední knihou Starého zákona a první knihou Nového zákona.

 

Není divu, že když po tak dlouhé době odmlčení, vystoupil prorok Jan Křtitel, nastává veliký rozruch mezi lidem, po staletích mlčení, Bůh promlouvá znovu ke svému lidu.

 

Největší ze Židů.

 

Ale Prorok Jan Křtitel byl poslán, aby připravil cestu pro Někoho dokonce většího než byl on sám. Bůh hodlal poslat svého Syna, aby zachránil svůj lid. A proto se v zemi izraelské, asi před 2000 lety, narodil Pán Ježíš Kristus. Někdy zapomínáme, že Pán Ježíš byl Žid.

 

A vy víte, co bylo dále. Po vyslyšení Jeho slov a přestože udělal mnoho nádherných zázraků, Židé Ježíše zavrhli. Žádali Piláta. „Ukřižovat“. Když Pilát řekl: „Já nejsem vinen krví toho člověka, je to vaše věc.“ Židé odpověděli: „Krev jeho na nás a na naše děti!“ (Matouš 27, verše 24-25.)

 

Nemohli udělat větší zločin. Byla prolita krev nevinného Syna Božího!

 

A přece, skrze vlivné kázání apoštolů, Bůh jim dává další možnost. Většina Židů odmítla Boží nabídku milosti a muselo přijít potrestání. A jaký strašný trest to byl!

[Resource Manager]

Lidé bez domova.

 

Za 40 let po ukřižování Božího Syna, přichází římské legie, aby bojovali proti těmto mužům a jejich dětem. (Vzpomeňte si co řekli: „Krev jeho na nás a na naše děti!“).

 

Byla to doba strašného utrpení pro Židy. Utrpení v této válce, bylo jedno z nejkrutějších v historii. Město bylo zabráno Římany a ti co přežili, byli rozehnáni po celém světě.

 

Bůh varoval Židy dlouho předtím, než se to stalo, aby neopouštěli Jeho cesty.

 

Čteme 5 Mojžíšova, kapitola 28 a verš 64:

 

„Hospodin tě rozptýlí do všech národů od jednoho konce země do druhého....“

 

A tak proto Židé neměli, skoro 2 000 let, vlastní zemi. A mnohem více než to, byli vystaveni strašnému pronásledování a všechna prokletí, všechny tresty popsané v 5 Mojžíšově knize, je postihli.

 

Některá utrpení ještě máme v živé paměti. Vzpomínáme si na Hitlerovi koncentrační tábory a jeho pronásledování Židů, kdy přes šest milionů Židů bylo zabito s krutostí, která otřásla světem. Přečtěte si znovu 5 Mojžíšovu knihu, kapitola 28 a verše 64 -67, a budete žasnout nad těmito slovy, která napsal Mojžíš před 3 000 lety a která došla vyplnění v naší době.

 

Je to velice smutná historie a ještě jí není konec. Ale, čteme-li Písmo Svaté, dovídáme se, že konec bude štastný!

 

Konečně zpět do jejich vlastní země.

 

Nahlédněme do Jeremiáše kapitola 30 a čteme Boží slova k Židům ve verši 11:

 

„...Učiním konec všem národům, mezi něž jsem tě rozprášil, ale tobě konec neučiním. Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám.“

 

A znovu Jeremiáš 31:10- 11 čteme:

 

„....Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej, bude jej střežit jako pastýř své stádo. Hospodin zaplatí za Jákoba, vykoupí ho z rukou silnějšího..“

 

Nyní téměř po 2000 letech, Bůh shromažduje Izrael. V roce 1917, byla podepsána Balfourská deklarace, toto byl slib, že Britové udělají Palestýnu (nynější Izrael) domovem pro Židy. Od tohoto času se Židé vracejí do této země, ačkoliv Britanie nepomáhala vždycky tak jak slíbila.

 

Další krok kupředu byl učiněn v roce 1948 založením státu Izrael.

[Resource Manager]

Jeruzalém bude v budoucnosti hlavní město světa.

 

Dnes jsou problémy na Středním východě. Malý židovský stát musel bojovat, aby se udržel v existenci, proti velkým protivníkům. I dnes, obklopen silnými, dobře ozbrojenými nepřáteli, jeho budoucnost nevypadá růžově. Ale, čteme v Jeremiáši kapitola 30 a verš 7:

 

„....čas soužení pro Jákoba, ale bude z něho zachráněn..“. Až přijde k boji v rozhodující, veliký den všemohoucího Boha - a my vidíme z našich denních zpráv, že to nemůže být daleko, Židé v Izraeli budou v zoufalé posici. A v tom čase přijde zpět Pán Ježíš. On zachrání izraelskou zemi a nakonec Ježíše Krista Židé uznají a přijmou. Prorok Zacharjáš nám říká: „..Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát..“ (Zacharjáš 12:10).

 

Pod vládou Ježíše, jejich Krále, Židé budou nejvíce povýšený národ ve světě a proroctví Zacharjáše kapitola 8 verše 22-23 bude vyplněno:

 

„... A budou přicházet četné národy i mocné pronárody, aby hledaly v Jeruzalémě Hospodina zástupů a naklonily si ho. Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se chopí deset mužů z pronárodů všech jazyků pevně cípu roucha jednoho Judejce a řeknou: ‚Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.‘“ Přečtěte též verš 17, Jeremiáš kapitola 3.

 

Tato malá tabulka může pomoci:

 

1)	Před 3 500 lety	- Bůh vyvedl Židy z Egypta, dal jim izraelskou zemi, aby v ní žili a učili se Jeho cestám.
2)		- Židé opustili Boží cesty. Namísto, aby ukázali okolním národům, jak Bůh chce aby žili, Židé následovali pohanské národy.
3)	Před 2 500 lety	Bůh je proto potrestal, poslal je do vyhnanství. Jižní Království Judské, se vrátilo zpět po 70 letech do země jejich otců, ale stále se nepodrobovali Božím nařízením.
4)	Před 2 000 lety	- Po ukřižování Ježíše, byli Židé vystěhováni ze země. Téměř 2 000 let byli bez vlasti a byli pronásledováni.
5)	Dnes	- Bůh je znovu přivedl zpět do Izraele a budou v krátké době „Hlavou“ (národů) a ne „chvostem“ (5 Mojžíšova 28:13).

 

[Resource Manager]

Christadelphian biblický korespondenční kurs – Číslo 8

 

ZÁKON NEMOHL DÁT ŽIVOT.

 

Týdenní čtení -                        1 Mojžíšova, kapitola 27 až 29;

                                                1 Timoty, kapitola 1 až 3.

 

Čtení pro studium lekce -         Židům, kapitola 9 a 10.

 

Zákony musíme mít.

 

Přemýšleli jste někdy co by se stalo, u vás ve městě, kdyby každý řidič jezdil rychlostí, tak jak se mu zlíbí, směrem, který si vybral bez ohledu na ostatní lidi? Brzo by bylo mnoho vážných nehod.

 

Lidé, kteří žijí pohromadě ve městech i na vesnicích musí mít dobré zákony a musí zde být někdo, kdo dohlíží, aby tyto zákony byly dodržovány.

 

Mojžíšův zákon.

 

Jistě si vzpomínáte, jak Bůh vyvedl Izraelce z Egypta a jak jim dal zemi izraelskou, aby v ní žili. Vzpomenete si jistě také, z lekce číslo 6, že Bůh byl jejich Králem a dal jim Zákon. Tento zákon nazýváme „Mojžíšův zákon“, protože to byl Mojžíš, který Boží nařízení obdržel a který je předložil lidu. Téměř každý člověk slyšel o nejdůležitější části Mojžíšova zákona, zvané Desatero Božích přikázání. Mimo jiné je zde i zákon o sobotě - šábes.

 

Zákon vydaný Bohem.

 

Protože Mojžíšův zákon byl přikázán Bohem, je velmi rozdílný od zákonů, které vydávají lidé. Boží příkazy můžeme rozdělit do dvou skupin.

 

Za prve to byla pravidla pro každodenní život. Byla to pravidla, která říkala, co lid má jíst, jak se oblékat a jak se chovat jeden k druhému, vlastně to byli příkazy, které je vedli v každém směru jejich každodenním životem. Ale dostali i jiná pravidla. Druhá skupina Božích příkazů byla ta, která učila lid, co Bůh vyžaduje od lidí, jak se mají chovat vůči Bohu a způsob, jak uctívat Boha.

 

Když potom lidé přicházeli k Bohu, přinášeli Hospodinu díkůvzdání a modlitby a prosili ho za odpuštění svých provinění, museli též přinést zvíře, obvykle to byl beránek nebo kůzle - á toto zvíře bylo zabito.

 

Tyto oběti zvířat měli připomínat Židům, že jsou hříšníci a proto zaslouží zemřít. Též jim tímto bylo připomínáno, že musí ctít Boha tak, jak Bůh si přeje a nařizuje a ne, jak oni sami rozhodnou.